cs
Tajné společnosti: Ve stínech - S01E02
Během devíti let se řád iluminátů rozrostl z pěti lidí na uskupení čítající tisíce členů po celé Evropě. Ilumináti vznikli v 70. letech 18 století, v době americké revoluce, a za deset let oficiálně zanikli. Mnoho lidí však věří, že tajně existují dodnes a ovládají celý svět. Cílem iluminátů bylo provést revoluci na globální úrovni. Policejním nástrojem katolické církve byla ve středověku španělská inkvizice. Už tehdy byli stíháni takzvaní „osvícení“, předchůdci iluminátů. V roce 1540 byl založen jezuitský řád Tovaryšstvo Ježíšovo. V jeho čele stál černý papež. Šlo o tajnou společnost. V 18. století se začalo ve společnosti rozmáhat nové filosofické hnutí – osvícenství. Lidé se pomalu učili používat vlastní rozum. Zakladatelem iluminátů byl německý filosof Adam Weishaupt. Vystudoval u jezuitů. Řád pracoval v utajení, cílem bylo infiltrovat do mocenských struktur a nepozorovaně tahat za nitky. Ilumináty významně ovlivnily okultní vědy a hermetismus. Důležitou roli hrály symboly. Důležité byli rovněž rituály, například iniciační rituál při přijímání nových členů. Weishaupt se pokoušel infiltrovat mezi svobodné zednáře, aby získal další příznivce. Ilumináti byli elitáři. Členy řádu byly nejvlivnější osoby politiky, financi, umění. Ke konci 80. let 18. století měli několik tisíc členů. Významnými ilumináty byli například Johann Wolfgang von Goethe nebo Wolfgang Amadeus Mozart. Během své existence získali ilumináti vliv, ale také konkurenci. Rozepře s rosekruciány přerostla v roce 1783 v otevřenou válku. Proti iluminátům začala ostře zasahovat i bavorská vláda. Řád byl zcela zakázán v roce 1785. Weishaupt uprchl do sousedního německého státu a nic se mu nestalo. Následně byli ilumináti obviňováni z politických převratů v Evropě i v Americe na přelomu 18. a 19. století. V novodobé historii se ilumináti přesunuli do pop kultury, zejména hip hopu. Motivy iluminátů nalezneme překvapivě i ve slavné Symfonii č. 9 Ludwiga van Beethovena, jejíž součástí je i Óda na radost. Otázkou tedy zůstává, zda ilumináti stále existují a tahají za nitky, nikdy totiž oficiálně nezanikli.
Více informacíEpizody
Tajné společnosti: Ve stínech - Série 1
Tajné společnosti: Ve stínech - S01E05
V průběhu dějin se na celém světě ve stínech ukrývalo mnoho tajných organizací. Scházely se potají, měly tajemné cíle a prováděly různé záhadné rituály. U některých z nich si stále nejsme jistí, nakolik jsou historky s nimi spojené realitou či fikcí. Faktem ale zůstává, že mnoho z nich mělo na soudobou společnost významný vliv, a některé možná hrají významnou roli až dodnes.
Tajné společnosti: Ve stínech - S01E06
V průběhu dějin se na celém světě ve stínech ukrývalo mnoho tajných organizací. Scházely se potají, měly tajemné cíle a prováděly různé záhadné rituály. U některých z nich si stále nejsme jistí, nakolik jsou historky s nimi spojené realitou či fikcí. Faktem ale zůstává, že mnoho z nich mělo na soudobou společnost významný vliv, a některé možná hrají významnou roli až dodnes.
O pořadu
Během devíti let se řád iluminátů rozrostl z pěti lidí na uskupení čítající tisíce členů po celé Evropě. Ilumináti vznikli v 70. letech 18 století, v době americké revoluce, a za deset let oficiálně zanikli. Mnoho lidí však věří, že tajně existují dodnes a ovládají celý svět. Cílem iluminátů bylo provést revoluci na globální úrovni. Policejním nástrojem katolické církve byla ve středověku španělská inkvizice. Už tehdy byli stíháni takzvaní „osvícení“, předchůdci iluminátů. V roce 1540 byl založen jezuitský řád Tovaryšstvo Ježíšovo. V jeho čele stál černý papež. Šlo o tajnou společnost. V 18. století se začalo ve společnosti rozmáhat nové filosofické hnutí – osvícenství. Lidé se pomalu učili používat vlastní rozum. Zakladatelem iluminátů byl německý filosof Adam Weishaupt. Vystudoval u jezuitů. Řád pracoval v utajení, cílem bylo infiltrovat do mocenských struktur a nepozorovaně tahat za nitky. Ilumináty významně ovlivnily okultní vědy a hermetismus. Důležitou roli hrály symboly. Důležité byli rovněž rituály, například iniciační rituál při přijímání nových členů. Weishaupt se pokoušel infiltrovat mezi svobodné zednáře, aby získal další příznivce. Ilumináti byli elitáři. Členy řádu byly nejvlivnější osoby politiky, financi, umění. Ke konci 80. let 18. století měli několik tisíc členů. Významnými ilumináty byli například Johann Wolfgang von Goethe nebo Wolfgang Amadeus Mozart. Během své existence získali ilumináti vliv, ale také konkurenci. Rozepře s rosekruciány přerostla v roce 1783 v otevřenou válku. Proti iluminátům začala ostře zasahovat i bavorská vláda. Řád byl zcela zakázán v roce 1785. Weishaupt uprchl do sousedního německého státu a nic se mu nestalo. Následně byli ilumináti obviňováni z politických převratů v Evropě i v Americe na přelomu 18. a 19. století. V novodobé historii se ilumináti přesunuli do pop kultury, zejména hip hopu. Motivy iluminátů nalezneme překvapivě i ve slavné Symfonii č. 9 Ludwiga van Beethovena, jejíž součástí je i Óda na radost. Otázkou tedy zůstává, zda ilumináti stále existují a tahají za nitky, nikdy totiž oficiálně nezanikli.